Synagoga - Synagoga

Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Z tisku
Synagoga
Vernisáž „Dějiny udatného českého národa“ 
Synagoga, Z tisku rok 2010  ~  10. dubna 2010 
Kompletní obnovou prošel hlavní lustr v děčínské synagoze. Návštěvníci budovy se od nynějška mohou kochat nádherou dvaatřicetiramenného mosazného třicetiramenného mosazného svítidla. "Než jsme jej mohli pověsit, musel projít důkladnou restaruací," uvedl předseda židovské obce Vladimír Poskočil. O generální opravu se postarali děčínští restaurátoři František Stanek a Jaroslava Volfová. "Byl totálně zdevastovaný. Celý jsme ho rozebrali, vyčistili, vybrousili, sletovali ramena", vyjmenoval práce František Staněk. Lustr se dočkal i nových skel. "Udělali jsme takové formy, aby lampičky ladily s okny adveřmi v synagoze," řekl Původní skla, která na něm byla, se totiž do interéru nehodila. "Ta by se lépe vyjímala spíše v njakém obývacím pokoji." Restarátoři kompletně vyměnili i vnitřek lustru, tedy elektrifikace.

Celá oprava trvala asi dva měsíce. Vedení židovské obce se s restaurátory dohodlo i na vytvoření dalších doplňků lustru. "Nástěnná svítidla, která jsou pověšena na stěnách, se k lustru nehodí. Do budoucna bychom chtěli vytvořit taková, která by se stylem lustru lépe korespondovala," vysvtlil restaurátor.

Předseda židovské obce Poskočil měl před časem zájem na tom, aby se do synagogy vrátil původní křišťálový lustr. Ten totiž během druhé světové války ukradli zloději. "Navrhli jsme mu, že se pokusíme vyrobit jeho repliku. Byla by to ale velmi drahá záležitost a nakonec z toho sešlo. Myslímsi ale, že lustr, který nyní v synagoze visí, je také hezký a důstojnost prostředí náležitě podtrhuje," doplnil restaruátor.
Devadesát let ji pokoušel odus, a přece ji neskolil
Synagoga, Z tisku rok 2010  ~  10. dubna 2010 
Věru dost jich svého času bývalo rozseto po celých severních Čechách. Hrdě se tyčily ve svých městech, netušíc, jak brzy jim mocný Osud vyvolí cestu, z níž není návratu. Druhá světová válka většinu z nich obrátila v prach. Jen jediná zůstala ...

Oprýskaná sice, ale s majestátním vzezřením, židovská synagogy, která svoje místo na podokelské straně Děčína neopustila plných devět desítek let. Bergstrasse se za tu dobu proměnila v Žižkovu ulici a synagoga v moudrou "babičku", skrývající mezi svými zdmi zpověď nejedné dávno zašlé doby.

19. března roku 1907 byl položenzákladní kámen stavby synagogy (dodnes je se zřetelně vyznačeným datem dochován v suterénu), pouhých pět měsíců na to - 1. září byla hotová budova slavnostně zasvěcena. Bleskurychlému tempu stavby však předcházelo patnáct let pečlivých příprav. Již v roc 1892 byla zahájena veřejná sbírka na výstavbu synagogy, kterou se za pomoci židovských podnikalteů a množství mecenášů podařilo nashromáždit sto tisíc tehdejších korun. V roce 1901 pak vedení židovské obce zakoupilo od německého tělovýchovného spolku malou tělocvičnu, na jejímž místě o šest let později firma Putz und Weber vystavěla orientálně-secesní budovu, jež se později pod registračním číslem 11106 zařadila mezi státem chráněné historické památky.

V době svého vzniku byla synagoga také díky umu mistrů nejednoho řemesla skutčečně impozantní stavbou . Zmiňme například pověstný křišťálový lustr, který osvětloval de facto nejdůležitější část synagogy - velký shromažďovací sál - a za války spolu s dalším zařízením zmizel v nenávratnu. Původní podoba sálu je ostatn dnes známa pouze z dobových fotografií. Dochována zůstala židovská hvězda a áron - oltář s umělecky řešeným trezorem, sloužícím k uchování židovské bible - tóry.

V plné kráse sloužila synagoga místním Židům ještě krátce před druhou světovou válkou. Počátkem roku 1941 jí dosti nevybíravým způsobem obsadili nacisté. Odsunuli lavice, ve kterých sedávali židké na svých shromážděním, a na podlahu nakreslili obrovksou mapu Anglie. Překrásný sál se proměnil v pohřebiště zničených židovských modlitebních knížek. Přece však ve své smutné historii pamatuje synagoga zázrak. To když v listopadu 1939 rozepnuli strážní andělé svá křídla nad její střechou. Tenkrát o vlásek unikla spalujícím plamenům. Dříve než se k ní stačila dostat skupina SA-manů s hořícími pochodněmi, zastoupil jim cestu nacistický starosta dr. Kreissler a zapálení synagogy zakázal, prý aby se požár nerozšířil do okolních domů. Myšlenka, která zachránila jednu z nejkrásnějších děčínskcýh staveb, však nejspíš nevzešla z jeho hlavy. Udajně byl totiž podplacen podmokelským židovským advokátem dr. Laschem.

Jako jediná na severu přežila děčínská židovksá snyagoga druhou světovou válku. V řijnu roku 1966 ji z rukou židovské obce převzal do spárvy Okresní národní výbor v Děčíně. Pro potřeby židovské obce byla vyhrazena jedna místnost, ostatní prostory sloužily až do roku 1966 jako místní archiv. Dnes je synagoga opět v majetku Židovské obce Děčín. Ta podniká kroky mnoha směry, pokouší se získat finanční prostředky, aby mohla být překrásné synagoze navrácena podoba, jakou měla v době svého vzniku.

Jana Musilová (Některé údaje byly použity z materiálů sesbíraných Jane Markem. Zveřejněno též DVZ v roc 1996.
Smutné i šťastné příběhy severočeských synagog
Synagoga, Z tisku rok 2010  ~  10. dubna 2010 
Příběh synagog

Příběh severočeských synagog je věrným zrcadlem historie kraje. Nadšení devatenáctého věku vystřídala devastace, kterou přinesly časy nacizmu a komunizmu. Synagogy, které se dohovaly až do současnosti, jsou cílem dnešního námětu na výlet. Putování však nepovede pokaždé k atraktivním cílům. Často se naopak podíváte ke stavbám, které jsou, slušně řečeno, v zanedbaném stavu.

O venkovských synagogách se mluví až v poslední době, hlavně proto, že teprve nyní se dočkala většina z nich opravy. Další na ni ještě čekají. Mezi synagogami jsou ale i takové, které už neopraví nikdo, neboť zanikly. Turista může navšívit jen místo, kde stály.

Hodně venkovských synagog má společnou jednu věc, jíž se liší od pražského židovského ghetta. Jsou stavebně poměrně nenápadné a řada lidí, kteří kolem nich denně chodí, ani neví, že jejich město zdobí právě synagoga. Souvisí to s tím, že většina židovských obcí zanikla. Faktem zůstává i to, že na rozdíl od převážně barokních kostelů nezná sloh synagog žádný jednotící styl, který by je charakterizoval. Na severu Čech jich většina vznikla v devatenáctém století a od té doby ještě bývaly často necitliv přestavovány.

Šumná synagoga

Šťastného konce se dočkal příběh děčínské synagogy. Za čtyři roky jí bude sto let a patří ke skvostům severních Čech. Obdivoval ji i David Vávra, průvodce televizním cyklem Šumná města. Slouží stále místní židovské obci, která čítá nkolik desítek členů. Na české poměry byla postavena v dost exotickém orientálním secesním slohu s polokruhovou kupolí a zasvěcena v roce 1907. Nad městem opravdu působí jako stavba z jiného světa.

Krátce po roce 1938 měla synagoga namále, v době pogromů se také k ní vydal průvod německých jednotek SA. vypráví se ale, že tehdejší nacistický starosta Děčína Kreisler akci zakázal, aby nedošlo k požáru v okolních domech. Prý ho podplatil jeden židovský advokát. Po válce synagoga chátrala, sídlil v ní archiv. Opravy se dočkala až v roce 1997, přičemž se začalo střechou.

Turisté se k děčínské synagoze, ležící ve čtvrti Podmokly, dostanou snadno. Pokud půjdou od řeky labe po Teplické třídě, stačí po třech stech metrů zahnout vpravo do kopce. Synagoga leží na přístupové cestě k místní ZOO.

"Otevřeno je denně od osmi do patnácti hodin a uvnitř si zájemci mohou prohlédnout výstavu Izrael a my, fotografie s náměty této země," zve Vladimír Poskočil z děčínské židovské obce.

Kde se tísnila škola, byt i modlitebna

Několik desítek kilometrů jižně od Děčína leží malebné městečko Úštěk. Také zde stojí synagoga, byť s tou děčínskou se nemůže co do velikosti srovnávat. Je to malý, skoro až titěrný domeček na kopci, na kterém se rozkládá i celé město. Stavbu v empírovém slohu s novou fasádou uvidí na první křižovatce na temeni kopce každý, kdo vystoupá po hlavní silnici od vlakového nádraží do centra města. Ještě před dvěma roky se zdálo, že se tehdejší ruina synagogy, která sloužila chvíli prý i jako ovčín, zřítí ze svahu. V současné době ale bude pomalu končit její generální rekonstrukce a slavnostn otevřena má být úštěcká synagoga na prahu letošního léta.

Vznikne tu expozice židovského školství - v přízemí synagogy totiž dříve opravdu fungovala židovská škola a vedle se ještě tísnil učitel v miniaturním bytě.
Prozatím ale mohou návštěvníci pouze nahlédnout do interóru, pokud mají štěstí a přijdou v době, kdy zde pracují restaurátoři.

Židy vystřídali učni

Nedaleko od Úštěka leží Roudnice nad Labem. Zdejší synagoga má osud poněkud smutnější než předešlé dvě, i když stále ještě stojí. Byla postavena v polovině devatenáctého století v novorománském slohu. V době socializmu sloužila jako učiliště a po přestavbě tak naneštstí vypadá. Velký modlitební sál stavbaři rozdělili na dvě patra. Před několika dny pak prodala Federace židovských obcí synagogu podnikatelům, kteří tu zřídí sklad a prodej nábytku.

Stavbu najdete v Havlíčkově ulici za gymnáziem, ve čtvrti, které stále říká Židy (číslo popisné 27). Malé údolí je zaplnno malebnými nízkými domky, dvory a křivolakými uličkami. Dříve tu stálo domů více, ale čtvrť částečně zbourali komuisté před třiceti lety.

Dějiště britského historického filmu

Žatecká synagoga v byzantém slohu se dvěma věžemi vzáleně svou velkolepostí připomíná děčínskou. Pochází ze sedmdesátých let devatenáctého století a stojí v Dlouhé ulici na dohled od hlavního náměstí. Průvod při takzvané Křišťálové noci v roce 1938 tu však na rozdíl od Děčína nikdo nezastavil a synagogu nacisté vypálili. popelem naštěstí lehlo jen vnitřní vybavení.
V padesátých letech dvacátého století sloužila synagoga jako tržnice a chátrala. Před několika lety se v ní dokonce natáčel britský film Červený bedrník.
Loni v říjnu budovu koupil od radnice karlovarský podnikatel a zavázal se, že ji opraví a přesune sem svou sbírku předmětů spojených s židovskou kulturou.

Zbyl jenom památník

Na závěr zbývá nenápadný altánek s pamětní deskou v Teplicích, který připomíná od roku 1995 místo, kde také stávala synagoga. Nacisté ji zničili v březnu 1939. Altán najdete v Lipové ulici na okraji městských sadů nedaleko knihovny.

Synagoga byla svého času největší stavbou tohoto druhu v celé zemi. Její model je vystaven v teplickém Regionálním muzeu. "Nechali jsme ho vyrobit před několika lety při příležitosti výstavy o místní židovské obci," dodává ředitel muzea Dušan Špička.
Synagoga má svou pamětní desku
Synagoga, Z tisku rok 2010  ~  10. dubna 2010 
Svou pamětní desku má od včerejšího dne židovská synagoga v Děčíně Podmoklech. Informační tabule, na níž je údaj o tom, kdy byl tento skvost židovské kultury vystaven, zdobí zeď pod vstupní terasou objektu.

Najít místo pro tabuli však nebylo vůbec jednoduhé. "Pomohla nám kartonová krabice, pro kterou jsme doběhli do prodejny Albert. Vystřihli jsme z ní obdélník a s ním obíhali zdi synagogy, přikládali na nejrůznější místa, až se nám konečně podařilo najít to pravé," řekl odborný praccovník oddlení památek děčínského okresního úřadu Jan Holík. Každý, kdo k syngoze půjde, si musí tabule všimnout.

Bronzová pamětní deska o rozměrech 70 x 30 centimetrů a hmotnosti kolem deseti kiogramů pochází z dílny výtvarníka Tomáše Hlaváčka. Další jeho pamětní tabule visí už na osmi děčínských budovách. "Například na nemonici, Jordánce, muzeu, gymnáziu, zámecké sýpce, Douhé jízdě a dalších objektech," pochlubil se autor desky.

Pamětní tabule bude slavnostně dohalena 9. dubna. "Bude to u příležitosti vernisáže výstavy obrazů umělců severočeského kraje a výtvarníků z Německa," řekl předseda obce Vladimír Poskočil.
Senior klub slouží nejen starším lidem
Synagoga, Z tisku rok 2010  ~  10. dubna 2010 
Od slavnostního otevření Senior klubu v děčínské židovské synagoze uběhly necelé dva měsíce. Stalo se tak za přítomnosti místních celebrit a vysokých představitelů mezinárodních židovských organizací v čele s heinzem Epplerem a ředitelem nadace The American Joint Distribution Committee Ychielem Bar-Chaimem. Předseda Židovské obce Děčín vladimír Poskočil hodnotí dosavadní činnost klubu velmi pozitivně.

"Díky finanční podpoře americké nadace se nám podařilo upravit značn zdevastovanou spodní část synagogy. Klub má nyní k dispozici malou kuchyňku, sociální zařízení a ještě další dvě společenské místnosti. Ty jsou využívány ke studiu či četb, ale především pak k různým schůzkám a setkáním," říká Poskočil.

V minulosti byla ve spodní části synagogy kotelna s prádelnou. Řemeslníci ale dokázali za přibližn měsíc usilovné práce proměnit staré místností v prostory pro kulturní činnost. Bylo nutné udělat nové podlahy, stropy, vytápění, zavést elektrické rozvody i vodu.

"I když jde o Senior klub, není určen juen starším lidem, ale každému, kdo má zájem o kulturu a vzdělání, " vysvětluje Vladimír Poskočil s tím, že už nyní využívají nov zrekonstruované prostory ke svýmschůzkám například místní umělci. poslední akcí Senior klubu byl první díl dvousemestrálního cyklu s názvem Okénko do židovské kultury a náboženství. "Pořádali jsme ho ve splupráci s Pedagogickým centrem v Ústí nad Labem," říká předseda židovské obce. Druhý díl cyklu je naplánovaný na 12. listopadu. "Zítra, v pátek 19. října, využije prostor klubu Luboš Turčan. Od 17.00 hodin e tam bude knat přednáška nazvaná Expedice Greenland 2001."

Lidé, kteří Senior klub navštvují, jsou podle předsedy děčínské židovské obce Vladimíra Poskočila se zařízením maximáln spokojeni.
Nepodlehla nacistickým pohromám, slaví století
Synagoga, Z tisku rok 2010  ~  10. dubna 2010 
Do děčínské synagogy se zřejmě znovu nastěhují umělečtí řemeslníci. Mají se postarat o závěrečnou část obnovy balkonů do původní podoby. Na jejich citlivý zásah čeká tamní zábradlí a některé další ozdobné prvky. Potřebné úpravy by měli zvládnout do příštího jara.

„Právě příští rok totiž uplyne jedno století od dokončení stavby synagogy. Je jedním z mála objektů, který se podařilo uchránit před nacistickými pogromy na severu Čech. Proto bychom rádi jubileum existence budovy připomněli co nejdůstojnějším způsobem. Tedy i s dokončením posledních úprav interiéru," poznamenal předseda Židovské obce v Děčíně Vladimír Poskočil.

Návrat zábradlí na balkonech do původní podoby si vyžádá podle stávajících odhadů asi šest set tisíc korun. Část nákladů uhradí Federace židovských obcí a další peníze by měl z dotačních programů poskytnout stát. Oslavy století izraelitského božího domu sice vyvrcholí v příštím roce, ale připomínkou tohoto jubilea se stanou i některé akce v letošním roce.

„Chceme iniciovat k výtvarným a dalším soutěžím místní školy a pak z těch nejlepších žákovských prací uspořádáme výstavku," připomněl jednu z nejbližších aktivit Vladimír Poskočil. Postupná obnova děčínské synagogy si od počátku devadesátých let minulého století vyžádala několik milionů korun. Většinu peněz poskytl český stát, ale nemálo prostředků se podařilo získat i z dalších fondů a nadací.

„Chceme, aby synagoga ožívala v co nejširší míře, aby se stala významnou a trvalou zastávkou na mapě cestovního ruchu," dodal šéf děčínské židovské obce.

Viz. Foto - Vladimír Poskočil stojí ještě před provizorním zábradlím, které brzy nahradí dobové.

Josef Suk
 
zidovskaobecdecin.wz.cz
22. 2. 2016
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky