Židovská obec Děčín

Synagoga

Synagoga - odnepaměti místo společné služby Bohu a zároveň i místo prostého lidského setkávání, přirozený střed, sídlo a nepochybně i symbol té které židovské obce.Ta děčínská tvoří nejen nepřehlédnutelnou dominantu svého bezprostředního okolí, ale svoji polohou ve svažitém terénu na úpatí Pastýřské stěny, přitahuje pohledy i ze vzdáleného městského centra. V severočeském pohraničí, vzhledem k událostem souvisejícím s nacistickou okupací někdejšího Československa, představuje svého druhu ojedinělou památku...

Sbírka na výstavbu

Sbírka na výstavbu synagogy byla zahájena v roce 1892, několik let po založení židovské obce v Podmoklech. Podílela se na ní řada židovských podnikatelů a mecenášů. V roce 1901,po ustavení spolku pro zřízení synagogy, začala jednání s majiteli pozemků a nemovitostí. Zahradní pozemek s malou tělocvičnou v dnešní Žižkově ulici, kde roku 1907 nákladem 100 000 rakouských korun postavila firma Putz a Weber synagogu v orientálně secesním slohu, zakoupila židovská obec od německého tělovýchovného spolku.

V roce 1997 bylo rozhodnuto přikročit k celkové rekonstrukci synagogy, tak, aby opět mohla sloužit jak náboženským, tak kulturním a společenským účelům obce i široké veřejnosti. Rozsáhlé rekonstrukční práce, zahájené v tomto roce, pokračují dodnes. Nemalým problémem bylo a stále zůstává zajišťování finančních prostředků. Dosavadní opravy proběhly za přispění Nadačního fondu obětem holocaustu (www.fondholocaust.cz), Ministerstva kultury ČR (www.mkcr.cz), Okresního Úřadu Děčín, Magistrátu města Děčín (www.mudecin.cz) a celé řady větších i drobných sponzorů z domova i z ciziny.

Rabín Max Freud

Dne 1.9.1907 zasvětil rabín Max Freund nově postavenou synagogu slovy: "Tento den je nejvyšším, jaký obec může oslavit. Ne pro pýchu a slávu, ale na počest Boha, toho, který nový Templ vytvořil. Je posláním společenství udržet víru i pro budoucí generace." Co dodat? Tato slova neztratila platnost ani po letech.

Ozdoba synagogy

Ozdobou synagogy se stal velký lustr z olovnatého křišťálu, vyrobený firmou Palme z Kamenického Šenova. Její nejpodstatnější součást pak svitky Tóry, umístěné v umělecky zpracované schránce na Tóru - aron ha-kodeš. Jedenáct lavic ve dvou řadách umožňovalo účast na bohoslužbě 110 mužům. balkón, s místy určenými ženám, byl přístupný po točitém, litinovém schodišti. Ve druhém patře se nacházel byt šámese.

Podmokelská synagoga

Podmokelská synagoga unikla osudu, který stihl velké množství synagog v Čechách, zejména v někdejších Sudetech. Pro její zachování prý během "křišťálové noci" osobně intervenoval tehdejší podmokelský starosta JUDr. Anton Kreissl (zemřel v Rabštejně 30.6.1945), s odůvodněním, že by její zapálení mohlo poškodit okolní domy. Také jeho nástupce, starosta Julius Stumpf (1939 - 1942) byl vystavován neustálému tlaku, aby budovu nechal zničit. Ať už jej k tomu vedly jakékoli pohnutky, podstatné je, že tak neučinil. Jednou argumentoval nedostatkem pracovních sil, jindy využitím budovy. Synagoga, zbavená všech náboženských symbolů, sloužila v době okupace nejdříve jako skladiště wehrmachtu, od r. 1941 jako letecká modelárna Hitlerjugend a po té znovu jako vojenské skladiště.

Poválečné období

Z poválečného období se téměř žádné materiály, které by dokumentovaly činnost a využití synagogy, nedochovaly. Výjimku tvoří některé smlouvy. Dne 7.10.1966 uzavřel synagogální sbor s okresním národním výborem smlouvu o pronájmu synagogy na dobu dvaceti pěti let. Rok poté byl do synagogy přestěhován okresní archiv. 1.12.1987 prodala židovská obec synagogu Okresnímu národnímu výboru v Děčíně za 100 000 Kčs. V roce 1993 vrátilo ONV obci do užívání některé její místnosti a 14.6.1994 došlo k podpisu darovací smlouvy, na jejímž základě ONV synagogu daroval Židovské obci Děčín. Synagoga byla ve značně zuboženém stavu. Z interiéru během doby zmizelo prakticky veškeré vybavení, bohužel včetně toho nejpodstatnějšího - to jest - Tóry. Zůstaly holé stěny. dne 18.4.1996 Státní ústav památkové péče zapsal synagogu do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. K 30.6.1996 se z jejich prostor odstěhoval okresní archiv.